Týden 19. - 25. 1. - Konečně běžky

Tento týden jsem zase začal pozvolna, ale pak jsem se rozjel. :) Běžecky to moc slavné nebylo a 9 km za týden není úplně dobrý trénink na ultra, ale zase bylo po Blaníku a z těch seběhů mě bolela stehna.

Ve středu, pátek a neděli jsem byl cvičit a hlavně ten páteční trénink byl výživný. Jel jsem hlavně nohy a potom místo spánku zapíjel kamarádova synka. Spát jsem šel tedy až nějak po půlnoci a ráno jsem vstával na běžky. Stavila se pro mě kamarádka z Prahy Katka, v Bedřichově jsme nabrali další borce a vyrazili na menší okruh Maliník - Černá nisa - Olivetská hora - Hřebínek - Bílé buky - Kristiánov a pak zpět do Bedřichova. Bylo to trochu namrzlé, hlavně ze začátku. Spadl jsem samozřejmě hned na začátku po pár skluzech (to ten led. :). Potom už jen jednou na Olivetské hoře, když jsme stáli a občerstvovali se. To jsem spadl tak blbě, že jsem nemohl vstát a musel jsem si otočit ledvinku, lehnout na záda a přendat lyže na druhou stranu. Zbytek skupiny se dobře bavil. :) Na Hřebínku a v následném stoupání bylo hodně lidí, ale pak už to zase šlo. Měl jsem radost, že na to, že to bylo letos poprvé a loni jsem na běžkách nestál vůbec, tak to šlo dobře. Na Olivetskou horu jsem sice v kuse nevyjel, ale kopec z Hřebínku na točku už ano.

kousek za hrází

na Hřebínku

stoupání z Hřebínku

hospoda

iThinkBeer :)

Po návratu jsem se najedl a navečer vyrazil na vlakové nádraží na sraz party na každoroční noční přechod Jizerek. Utíká to, už jsem byl pětkrát a teď po šesté. Nebylo nás moc, ale byli to všichni lidi, co jsou zvyklí chodit, tak to bylo fajn. Počasí nám přálo, sněhu bylo tak akorát, aby nebyly potřeba sněžnice a jakmile jsme se vydrápali na Bílou kuchyni, už to byla pohodička. 

přestávka na občerstvení a focení

na Bílé kuchyni

na Olivetské hoře - podruhé ten den

Do Liberce jsme dorazili krátce před půlnocí. A protože se přechod trochu nešťastně kryl s naší doktorandskou akcí, už při sestupu z Maliníku se ladila logistika, abych dorazil do hospody co nejdříve. V 00:10 už přede mnou stálo pivo a jeli jsme až do šesti do rána, kdy nás vyhodili. To bylo asi poprvé, co jsem zavíral hospodu. :) Vstávali jsme (spal u mě kamarád) před polednem a ani mě nebolela hlava. Což je divné, protože jsem se usilovně snažil dohnat parťáky. :-D Takže co se týká regenerace, byl to víkend na pětku, ale zábavy byl kopec.

A ještě písnička pro nás, co si občas užíváme v posilovně. :)

Běh na Blaník

Tento týden jsem to s během nepřeháněl a šetřil se na Blaník. Ale posilování jsem zkusil pro změnu obden. Zvýšil jsem příjem bílkovin a zatím to vypadá (i když je po týdnu brzy na hodnocení), že to funguje. Svaly nebolí tak dlouho. Takže jsem zvládl čtyři tréninky, i když jeden byl jen na prsa a stojky. Nějak mě to doma nebaví, protože vím, že to je oproti tréninku ve skupině nuda. Ale někdy to jinak nejde a když už tu hrazdu mám... Takže posilování dobrý, jen mě bolí trochu loket a tak ho šetřím.

Běhy byly jen takové, aby se neřeklo. V úterý jsem tedy běžel bleskovým :) tempem 4:49 min/km, abych to trochu prošťouchl před závodem. Večer pak sauna. Ve čtvrtek jsem zase vyběhl, ale fakt na pohodu.

Po pátečním tréninku jsem si jen hodil věci do práce a šli jsme na ples v pyžamu. Kdyby to bylo na mě, byly by v pyžamu všechny plesy. Je to pohodlné a člověk se tolik nepotí. Byli jsme tam až do konce a i když ke konci byly odrhovačky jako Šepotám, Dlouhá noc, Strong enough a další, moc se nám to líbilo. Spát jsem šel ve tři ráno. A v 5:35 budík. Rychle najíst a na bus do Prahy.

Pár fotek z plesu:

P.S. Podtitul plesu byl: "Ukažte světu, v čem spíte." Spím nahý, ale to by asi neprošlo. :-D

Běh na Blaník

Tak a první závod letošního roku je za mnou. Po protančené páteční noci a 2,5 hodinách spánku by to na první pohled nemělo stát za moc, ale opak je pravdou. Už jsem tahle jednou běžel maratón, taky po plese a spal jsem možná ještě méně a by to osobák. Tentokrát to sice osobák nebyl, ale nebýt toho kopce... :-D

Sraz jsme měli v Praze na Chodově. Sice jsme byli každý na jiné straně silnice, ale nakonec jsme se našli a vyrazili. Posádku tvořil řidič David, Péťa B., Zuzka U., Marek a já. Předpověď moc příznivá nebyla, ale nejsme žádní měkkejši, tak jsme to moc neřešili. Vlašim i zámek jsme v pohodě našli a pak se to začlo komplikovat. Fronta na prezentaci byla až za vrata zámku (viz fotky) a do staru zbývalo 45 minut. Předpokládali jsme, že se start posune a taky že jo. Takže po dlouhém čekání na čísla (mohli jsme se vystřídat a postupně se převléci, ale i tak jsme to stíhali) jsme se rozklusali k autu a od něj s batohem do přeplněných šaten. Čočky jsem si pět minut před startem nandával poprvé. :) Nakonec byl start v 10:35.

 

Úvodní část závodu mírně klesala zámeckým parkem. Prohodil jsem pár slov s Vydrou a po pár stovkách metrech jsem viděl i sochu vydry. :) Další část, tj. několik kilometrů až po Blaník to byla zvlněná silnice - nic moc na kochání. Cesta na blaník byla nejdříve po šotolině a pak po lesní cestě s kameny a kořeny. Prostě kros. Ale už to zase nebyl běh. :) Poslední dva kilometry se nastoupalo cca 200 metrů. Byly tam i schody. Dolů z Blaníku se naštěstí běželo kousek oklikou, jinak by tam byl možná i nějaký úraz. Pak se ale trasy zase spojily a tak jsem se mohl pozdravit s dalšími známými. A že jich tam bylo. Bubo, Pavel, Jana a naše parta. 

zneškodňování soupeřů smrkem

počasí na leden dobrý

Zase se projevila má mladická nerozvážnost a nevzal jsem si gel. Asi jsem si říkal, že když jsem uběhl Moldavu a Janovskou bez ničeho, že to půjde i tady. No šlo, ale ztuha. Od cca 13. km jsem zpomaloval a cítil málo síly. Banán na občerstvovačce na 15. km už to nevytrhl. Tak příště. :)

moc to nejde :)

Asi kilák před cílem mě doběhla Vanda a že to dojedeme spolu. Pomohlo mi to, že jsem nezastavoval, ale stejně mi utekla. :) Ale díky ní mě nedoběhla Zuzka z auta. To bych nepřežil. :-D Zato Marek mě předběhl už někde na pátém kilometru a očividně mu to běželo. Zato mě ty kopce nějak pořád nejdou. V cíli jsme se všichni zase šťastně shledali a po převlečení a malém občerstvení jeli domů. Ale neměli pivo, jen Birrela, takže tento závod nemůžu členům našeho týmu s klidným srdcem doporučit. :) Není nic horšího těšit se na pivo a nemoci si ho dát. :-D

profil trasy

Nealko :-/

s Blanickým rytířem

dva Davidové a Péťa

Závod to byl pěkný i přes zmatky při prezenci, poněkud zmatené značení posledních kilometrů a nezáživnou část po silnici. Organizátoři už se vyjádřili ve smyslu, že registraci zlepší, záchodů se pokusí zajistit více a zázemí větší. Značení je problém všude, protože když se udělá den předem, tak to někdo zničí, přendá nebo otočí. Musím přiznat, že mě trochu překvapil kopec. Kopec jsem samozřejmě čekal, ale tohle bylo prudší, než mé nejbujnější představy. :)

Týden 5. - 11. 1. - Skoro neběhací týden

Je to tak, trochu mě bolelo levé koleno a trochu jsem pokašlával, tak jsme to nehrotil a byl raději v teple. Říkal jsem si, že bych aspoň o víkendu vyrazil na běžky, jenže pak jsem zjistil, že je Jizerská padesátka. Takže jsem byl jen dvakrát cvičit, ale zase se mi povedly s muscle-upy na gumě.

Ta guma je hodně silná a žádný zázrak to vlastně není, ale v létě jsem na ní neudělal ani jeden, pak horkotěžko jeden. Teď šest a pak ještě další mimo záběr. Za další půlrok snad zvládnu aspoň jeden bez gumy. :)

zima v Liberci :)

Běhat jsem byl poprvé v neděli. Po sobotním skoro letním počasí jsem si řekl, proč ne něco delšího a tak jsem si zvolil za cíl Frýdlant. Nebylo tak teplo jako v sobotu, ale bylo hezky a lehce sněžit začalo až ke konci. Nakonec to dalo lehce přes 30 km, ale už jsou fakt potřeba nové boty. Už jsou na cestě.

 přehrada Fojtka (s keškou :))

pod Oldřichovských sedlem

Šolcův rybník (už asi znáte. :))

Týden 29. 12. - 4. 1. - Po POPu.

I když jsem před oběhem Prahy na dobu po něm plánoval lenošení, nakonec mi přišlo lenošit škoda, protože co pořád doma. V pondělí jsem si tedy užíval volna (to zní jak z dob, kdy jsem "musel" jet podle tréninkového plánu :-), ale v úterý jsem už vyvinul aktivitu. Byli jsme s kamarády ze základky v bazénu a uplavali jsme celý KILOMETR. :-D Pak jsme šli to docela plné sauny, ale na stojáka to naštěstí nebylo. Jen jsme museli do nejvyššího patra a po chvíli jsme byli hotoví. Aneb jak se nesaunovat. :) Pak jsme šli na pizzu a pivo.

Dlouho tu nebylo žádné video, tak sem jedno dám. :) A pozor, tentokrát žádné odhalování, ale pěkně slušně oblečen. :) Tohle docela jde, ale jak z toho někdo udělá stojku, to mi pořád hlava nebere.

Ve středu jsem lážo plážo vyběhl a nejdřív to moc nešlo, ale pak to šlo jakoby nic. Doma pak trochu posilování. Ve čtvrtek už posilování na vážno - přes hodinu. V pátek jsem se byl proběhnout a znovu se pokusit najít jednu kešku. Ale zase nic. Kdybych je ale pokaždé našel na první pokus, nebylo by to takové dobrodružství. Tahle má navíc finálku kousek od Rudolfova, takže na trénik kopců dobrý. :-)

V neděli jsme byli zase na výletě. Trochu jsme bloudili a hodně sněžilo, ale aspoň byla bojovka. :)

 

Jizerky od Hejnic

Taky jsem tento týden objevil tyhle gely. Tedy správně ne gely, ale přesnídávky pro mrňouse. Ale složení je stejné, jako u dříve chválených "gelů" z decathlonu. Cena, složení i chuť super. Jen asi méně cukru, ale to mi nevadí. Úplně vlevo gel z Decathlonu. Zase je mají, ale jen jeden druh a navíc poměrem cena/výkon vyhrává dětská výživa. A ty obrázky... :-D