pondělí 27. října 2014

Janovská 19

Tento týden jsem běhání moc nedal. Ne, že bych tak usilovně ladil na Janovskou devatenáctku, ale prostě bylo venku hnusně a taky jsem si na úterním běhu docela odrovnal lýtka. Ale dokud nebude počet silových tréninků převyšovat počet běhů, je to dobrý. :) Ale ten jeden úterní běh se mi moc líbil. Ve sluchátkách jsem měl mluvené slovo a tak mi tempo neovlivňovala hudba a běželo se mi dobře. Chtěl jsem aspoň 16 km, ale pak už spíš 18 a bylo z toho 20. A pro zpestření jsem si vzal tepák a čidlo na botu. Zajímalo mě, jak se to všechno zobrazí v garminím "modern view". Docela hezky. Ukážu na Janovské 19.

Chtěl jsem i do sauny, ale nějak nebyl čas. Zato gymnastická hala kromě pondělí a střed pro veřejnost zavedla i čtvrtky, takže si budu moci vybrat podle únavy z pondělí, který den půjdu. Teď jsem šel právě ve čtvrtek a skoro půlhodiny jsem zkoušel stojky.

Janovská 19

Nejmenovaný Honza 12 by na tomto místě asi napsal cosi o nebezpečné chladné devatenáctce ze severu, která má velmi výrazné hrby. :-D Ale to není důvod, proč jsem si tento závod vybral. Poslední dobou si vybírám závody nahodile a taky podle toho, jestli tam budou kamarádi. Tady být měli, protože po závodě byla v plánu bramborová párty, na kterou jsem původně dorazit neměl, ale nakonec jsem nechyběl. Na startu jsem potkal Pavla Z., Leonu, Tučňáka a s0cketku. A další kamarády a známé nečleny iThinkBeer. Tenhle závod jsem měl v povědomí jako strašnou drsňárnu, protože předloni, když jsem se byl podívat na kamarády na startu na kole, tak byl všude sníh. Loni bylo krásně na tričko a letos něco mezi.

V Jablonci na autobusáku byly krásné 3 °C a nahoře v Janově ještě o trochu méně. Chvíli jsem si říkal, že jsem blb, když mám jen triko s dlouhým rukávem a mikinu, ale pohled na další podobně oblečené závodníky mě uklidnil. Na startu byli i borci v trenkách a sukních. Třeba Leona měla kraťasy. Asi si chtěla opálit kolena. :) Na slunce ale bohužel nedošlo a navíc byla celý závod hustá mlha. Takže po výhledech, kterými je závod vyhlášený (běží se kolem 3 rozhleden) ani stopa.

Kosa byla taková, že jsem si říkal, že se snad ani nepůjdu rozklusat. Ale nedalo mi to a nakonec jsem šel. Strečink ale pěkně v teple. Na start jsem šel až na poslední chvíli. Po startu všichni vystřelili jak splašení. Já taky, ale hned jsem zpomalil. Běželo se nejdřív z kopce a člověk kvůli závodníkům před sebou neviděl, kam šlápne v příštím kroku. Potom ale už jen do kopce. Nejdřív po asfaltu a pak lesem. Tam už se to roztrhalo a postupně jsem v hodně prudkých kopcích chvílemi chodil. Byl to první běh při teplotě pod 10 °C a hned závod, tak jsem to nechtěl překopnout ani omarodit. Časem se to tak nějak ustálilo a střídali jsme se se stejnými lidmi. Z kopce jsem předbíhal (ale ne moc), do kopce oni mě.

První rozhledna po cestě byla Bramberk. Tam se stavěl jakýsi stánek později možná sloužící jako občerstvovačka, ale v době mého průběhu to rozhodně ještě občarstvovačka nebyla. Ne, že bych ji na pátém kilometru potřeboval. To samé bylo na druhé v propozicích uvedené občerstvovačce na Královce. Ale zase, nebyla potřeba. Možná by můj výkon byl o 2 vteřiny lepší, ale spíš. ne. :)

Z Bramberku jsme seběhli a pak jsem zase nevěděl, kde vlastně jsem až na Slovanku. Z ní dále mlhou až do Hrabětic ke kapličce a pak už jsem zbytek trasy znal. Po hřebeni kolem Prezidentské chaty do Bedřichova a pak na Maliník a výživným kopcem na Weberovu chatu. Tam mě zase předběhl Pavel. Ale ne naposledy. Hřeben k Hašlerově chatě se běžel pěkně, ale opravdu škoda těch výhledů. V seběhu jsem zase předběhl Pavla a říkal jsem si, že když už to nebude do kopce, nedožene mě. Ale bylo. :) A navíc se mi rozvázala asi podruhé v životě na závodě tkanička. Nejdřív jeden uzel, to ještě šlo. Ale pak celá a tak jsem musel na chvilu zastavit. Pavel proběhl a byl pryč. :)

Na silnici vedoucí Janovem fandili děti z nějakého sportovného oddílu, to se mi líbilo. Pak už to bylo do cíle coby kamemen dohodil. Asi 20 metrů přede mnou byl borec v černém a tak jsem čekal, až uvidím okolí cíle a předběhl jsem ho. Málem jsem se ale netrefil a běžel do startovní brány. Naštěstí na mě zavolal pořadatel a nasměroval mě. A zase rychle do tepla a počkat na holky. Čas byl 1:37:11, což je 69. místo ze 104 v kategorii do 39 let. Žádný zázrak to není, ale pět kilo v kopcích je pět kilo v kopcích a je jedno, jestli tuků nebo svalů. Tím skončila sportovní část víkendu.

Janovská 19 v grafech

Po tom, co holky doběhly následoval přesun na tučňáčí chalupu. Rychle jsme zatopili a postupně se sprchovali a zkulturňovali. Zatímco se holky střídaly ve sprše, strouhal jsem brambory na bramboráky. Pak jsem ale byl nahnán do sprchy přednostně, protože jsem s0cketce nevoněl. Sobě taky ne. :)

S kompreskami jde i strouhání brambor lépe. :)

Pulec smaží

Smažení bramboráků se ujala Leona a tímto jí za to děkuji. My ostatní jsme polehávali a posedávali s nohama nahoře a k tomu pili pivo a další nápoje. K bramborákům jsme měli zelí a po chvíli se tato časovaná bomba začala projevovat. Nejdřív jsem musel každou chvíli odbíhat já a pak i ostatní. :) Nějak v průběhu odpoledne dorazila i běhací (asi tučňákova a Leonina) kamarádka Mirka alias Houba a k večeru i Veverka Sudetský, který sice na FB psal, že nedorazí, ale holky to nečetly a tak mu volaly, kdy přijede. Moc hezky vyprávěl o Jizerkách.

iThinkBeer

Nakonec oba Pavlové odjeli a někdo vymyslel, že budeme hrát Scrabble. Docela jsme bojovali s pravidly, ale zvládli jsme to. :) Ale s Pulcem už nehraju. :D Taky mě holky ukecaly na Moldavský půlmaratón. Dlouho mě ukecávat nemusely, ale dělal jsem zagorku, aby se neřeklo. :) Spát jsme šli kolem 11 a na spánek jsme měli o hodinu déle. Já spal sám na půdě a tak když jsem se v šest (původně v sedm) hodin probudil, šel jsem zatopit a číst si na pohovku. Holky vstaly asi za hodinu a půl, trochu se rozkoukaly a šli jsme se vyklusat / projít. Pořád byla mlha, ale to nám nevadilo. Renata nás vedla svými traily a my občas měli pocit déjà vu a právem. Po běhu jsme se nasnídali a zase vegetili. Pak pomalu pobalili a se slzou v oku se rozloučili. Chtělo by to víc podobných akcí. :)

Leona se nechce fotit, tak držím basu.

Ha, myš!

Bylo veselo. :)

členové s tričkem v lese

po běhu

Doma jsem pak uvařil a odpoledne se vydal na trénink Seberevolty. Tréninky už probíhají pokaždé v tělocvičně. Nedělní v té vratislavické. Jsou tam kruhy, hrazda, takže vše, co je potřeba.

street workout (SWO) jsem přejmenoval na kalisteniku (CAL)

No a další várka dobrot:

pondělí - bramborové knedlíky se salve na cibulce a špenát (Ánanda)

svačina - lichořeřišnice (chutná jako ředkvičky)

zelenina, tempeh a rýže

úterý - kabáb z dýně s pečenými brambory

středa - zeleninové kari s kuskusem

čtvrtek - bigoš z cizrnovými kuličkami

pátek - chlupaté knedlíky se zelím

zeleninové karí (s hodně řepy) s rýžovými nudlemi

sobota - bramboráky se zelím

kokosová bábovka

neděle - fazole se sojovými nudličkami (měl to být guláš :))

čtvrtek 23. října 2014

Huaraches

Born to run jsem nečetl, prostě jsem začal víc běhat a chodit v minimalistických botách, protože mi to přijde přirozené a protože se mi nelíbí mé vbočené palce. Jistě, je mnoho horších věcí, které mohou člověka potkat. Ale tímhle přístupem se neřídím.

Takže když se naskyla příležitost zúčastnit se workshopu na výrobu minimalistických sandálů, neváhal jsem ani minutu. Navíc se akce konala v obchodě Bosá noha v Liberci, kde pracuje můj kamarád.

Sešlo se nás asi 10. Nejdřív trocha teorei a pak jsem se už pustili do výroby nejdříve papírových, a posléze i opravdových botek. Někdo si vybral kůži, já tenkou gumu. Největší alchymie byla udělat správně dírky, tak jsme to raději nechávali na Martinovi. Zbytek byl celkem snadný. Zjistil jsem, že mám levou nohu hranatou a levou kulatou (křivka od palce k malíčku) a tak mám sandále opravdu na míru. Čas rychle utíkal a tak jsem si do gumy jen udělal dírky a tvar podrážky vystřihl až doma, abych stihl něco uvařit. Uvazování je taková malá věda, ale youtube poradil. Teď už jen počkat na nějaké lepší počasí. :)

úvodní část

instruktáž

vyrábíme

papírové boty z krabice od Luna sandals

hotovo

úterý 21. října 2014

Street workout - video

A je tu další krátké video ze série "Sportem k trvalé invaliditě" :) Po včerejších stojkách se mi něco stalo s krkem a nemůžu otočit hlavu doprava. Otáčím se tedy celý. Nepomohl ani ranní běh. Možná proto, že nebyl pomalý, léčivý. :)

pondělí 20. října 2014

Týden 13. - 19. 10. - Žárlivý Kokopelli

Tento týden byl pracovně o něco náročnější, ale nic hrozného. V pondělí jsem vegetil a odpoledne jel do Prahy na opět velmi vydařenou běžeckou hospodu do Prahy. Evžen měl narozeniny, tak to bylo celé v narozeninovém duchu. Jinak se jedlo, pilo a povídalo jako obvykle. :)

 Evžen se Sárou

 V úterý si užíval bazén a tobogán a ve středu už jsem zase visel na hrazdě. :) K běhu jsem se dostal až ve čtvrtek. Byl to takový kratší běh, kdy jsem zase někdy před polovinou přešel na špičky. Už se to asi láme. Taky bylo načase. :)

Předpověď počasí na víkend byla příznivá a začal jsem se těšit na běh, který odkládám už tak dva tři roky a to hřebenovku z Hodkovic nad Mohelkou přes Ještěd do Jablonného v Podještědí. Pokaždé mi do toho něco přišlo, s tréninkem na dlouhý triatlon a maratón se to taky moc rádo nemělo a tak konečně v sobotu nadešel den D. Říkal jsem si, že to bude pěkný křest nového týmového trička. V pátek večer volal kámoš z vejšky, jestli se k nim nepřidám. Blesklo mi hlavou ohrožení běhu, ale přidal jsem se, protože jsem je dlouho neviděl. Do postele jsem padal mezi druhoua třetí ráno a po probuzení mi do běhu věru nebylo. :-) Tak jsem šel pro úrodu na zahradě a pak si uvařil květolici. To je prý český název pro květák romanesco, což je tohle:

květák z vesmíru :)

Přejel jsem vlakem do Hodkovic a vyběhl. Až na tričko neustále se vyhrnující a odhalující tak záda  se mi běželo pěkně. Chvílemi jsem šel, potkával houbaře, rodinky pouštějící draky a výletníky. Ale bohužel jsem po šesti kilometrech zjistil, že mi z batůžku vypadlo triko s dlouhým rukávem, které jsem měl na převlečení do cíle, abych neklepal kosu. Tričko nebylo levné a bylo to merino, tak jsem se vrátil po svých stopách, jestli hi nenajdu někde ležet. Nenašel. Žárlivý Kokopelli (panáček na novém triku) to zařídil tak, že když běžím s ním, nesmím mít na sobě nic jiného. No chvíli mě to mrzelo, ale zase tak často jsem ho stejně nenosil. A už kolem páté hodiny (vyrážel jsem ve tři odpoledne) se začalo citelně ochlazovat a kdybych to doběhl bez trika, asi by to nedopadlo úplně dobře.

týmové triko

Takže místo 30kilometrové hřebenovky mám 12 km kopeček nahoru a dolů. No tak zase příště... :) Tričko je super, ale láká mušky. A budu muset pořešit batůžek. Pás na lahve je skvělý na běhy, kdy nepotřebuji nic na převlečení a tedy na léto. Camelbak, co jsem měl teď zase pojme hodně vody, ale pak už se tam moc nevejde a pokud potřebuji fotit nebo navigovat, musím ho sundávat a pak studený na mokrá záda zase nandávat, což není nic příjemného.

V neděli jsem byl na výletě. Bylo krásně a i dvě kešky jsem odlovil. :) Opalování na hromadě slámy nemělo chybu.





No a ještě další várka jídel. :)

 úterý - hokkaidó na cibulce (primitivní, ale vynikající)

středa - falafel z pytlíku (hodně suché) a fazolky na kari

 čtvrtek - grenadýrský pochod s dělovými koulemi (Ánanda)

jablkový koláč a stévinka (Ánanda)

pátek - hokkaidó s cibulí, rajčaty a rýží
(variace na hokkaidó s pohamkou)

fast food - pečené brambory a dušené zelí

sobota - bramborová kaše s fraktálovým květákem :)

pondělí 13. října 2014

Týden 6. - 12. 10. - Bootcamp - nejsem v kondici.

Po běhu na Smrk na mě sedla běžecká lenora a vyběhl jsem až ve čtvrtek. Ale protože jsem zmeškal nedělní trénink, vynahradil jsem si to v pondělí. Zátěžová vesta je teď můj nejlepší kamarád. :) Cvičil jsem s ní i ve středu, ale teď si dám oraz, aby si tělo zvyklo. V úterý jsem si byl jen lehce zaplavat. Ve čtvrtek se mi taky běhat nechtělo, ale už by to byla ostuda, tak jsem vyběhl a odměnou mi byl krásný východ slunce nad Veseckým běžkařským areálem. Odpoledne jsem byl poprvé tuto sezónu ve školní sauně a paráda.


V pátek byl kratší mírnější trénink nohou pro ty, co nestíhali domluvenou večerní výměnou lekci bootcampu. Zúčastnil jsem se obou tréninků. Nohy v lesoparku dobrý. Jak to bylo volnější, tak jsme si udělali takový freestyle trénink. :)


dřepy se zátěží

Prozřetelně jsem si vzal minimusky (snažím se v nich hodně chodit i mimo běh a v pětiprsťácích to samé) a pak na bootcampu se to hodilo. Bootcamp je cvičení vycházející z výcviku americké armády. Jde o kardiotrénink se silovými prvky. My začali asi 1,5 km během, pak každý pět shybů, zbytek dřepoval. Pak protažení, běh zpět a angličáky na čas. člověk v kondici by měl udělat min. 60 angličáků za tři minuty. 61 udělal nejnamakanější kluk od nás ze Seberevolty. Já jen 38. Následovalo běháníi, skákání a lezení do a ze schodů. Potom jsme běželi a každou chvilku zastavili a posilovali (na jednom místě minutu kliky, pak břicho, pak triceps atp). Nakonec už jen závěrečné protažení. Měli jsme toho dost. :) 

A nakonec fotka s lanem, na které nedošlo. :)

Po tréninku byla noc ještě mladá, tak jsem vyrazil na geocacherský sraz, kde jsem potkal autory mnoha kešek, které jsem našel, pokecal o našem koníčku a viděl spoustu krásných geocoinů (velké mince, které původně měly putovat, ale protože se kradou, tak většinou neputují). A taky jsem si dal obří porci topinek. :)

V sobotu jsem byl s kámoškou v Jizerkách. Cestou z Bedřichova jsme trochu bloudili, ale pak už to bylo dobrý. Akorát nám ani jednomu nedošlo, že se jede Nova Author Cup a tak jsme se od Blatného rybníku až nahoru nad Kristiánov tiskli ke straně. :)

sedlo Holubníku

Šla tu smrtka. :)

V neděli jsem se pěkně proběhl po Jizerkách. Z domova do Lidových sadů, na Dračí vrch, pak dolů do Oldřichova, zase nahoru na Oldřichovský špičák (tam byl ku*va kopec :-) ) a pak dolů do Větrova a Frýdlantu. V Penny cola a dva banány a honem na vlak. Snad poprvé jsem si vzal suché triko na převlečení a bylo to bezva

Liberec z Horních Kateřinek

geologická stezka u Větrova

iThinkBeer

Jizerky...

Frýdlant


A na závěr perlička a zároveň takové potvrzení, že jde běhat a posilovat zároveň. V příspěvku z minulého srpna jsem psal o snížení váhy ze 77 na 74 kg a dalším cíli mít "buchtičky". Obojí se povedlo a od té doby jsem se nevážil. Až teď v sobotu. Buchtičky mám pořád a vážím 78,7 kg. Čtyři kila svalů za rok mi přijde jako nesmysl, ale bylo to po vyprázdnění, takže něco tam asi přibylo. :)

No a ještě další várka jídel. :)

pondělí - quinoa ze zeleninou

úterý - obalovaná brokolice a gulášová polévka - Ánanda

úterý - čočka na kyselo - Ánanda

středa - těstoviny se zeleninou a tempehem

pátek - fazole se zeleninou a tempehem
(na tempehu teď trochu ujíždím. :)

sobota - hummus - svačina na výlet